Přizpůsobení ve vzdálenosti

Ma-ai je efektivní (účinná) vzdálenost. Japonský termín „Ma“ znamená vzdálenost a „ai“ harmonie. Ma-ai v sobě zahrnuje nejen vzdálenost mezi protivníky, ale i úhel, čas a rytmus. Pro účinek konkrétní techniky je důležité být ve správné vzdálenosti, směru a čase na vhodném místě.

Práce se vzdáleností má i rovinu psychologickou, z které vyplývá osobní vzdálenost (intimní zóna), kterou si neustále udržujeme od ostatních lidí. Tato vzdálenost je proměnná dle situace, jiná je v přeplněné šalině (tramvaji), jiná bude na poloprázdné ulici. Do této vzdálenosti (zóny) si dobrovolně pustíme jen lidi blízké.
Osobní vzdálenost si můžeme představit jako ochrannou energetickou bublinu, kterou si udržujeme odstup mezi sebou a druhými lidmi. I když jsou bubliny neviditelné jde jejich existenci experimentálně ověřit. Stačí si jen uvědomit do jaké vzdálenosti si k sobě pustíme cizího člověka, kdy nám to přijde nepříjemné. S tímto pocitem, cítěním se dále pracuje při hodnocení vzdálenosti mezi námi a soupeřem.

Rozeznáváme tři druhy vzdálenosti:
a) Individuální efektivní vzdálenost obránce, tj. nejlepší vzdálenost pro vykonání jeho techniky.
b) Individuální efektivní vzdálenost soupeře, tj. odhad protivníkových schopností pro vykonání účinné techniky.
c) Skutečná vzdálenost mezi soupeři, tj. momentální fyzická vzdálenost.  

Můžeme se setkat s následujícím dělením fyzické vzdálenosti:

  • To-ma – dlouhá vzdálenost, mimo možnost dosahu zbraní soupeře (bezpečná vzdálenost).
  • Issoku-itto-ma – vzdálenost na jeden krok pro sek mečem, jeden úder s dlouhým posunem, přísunem či krokem, nazývaná také Chu-ma – střední vzdálenost. Za normálních okolností se většina akcí spouští v této vzdálenosti.
  • Chika-ma – krátká vzdálenost těsné blízkosti (na dosah paže, úchop), vhodná pro techniky Ate-waza, Nage-waza, Kansetsu-waza a Shime-waza.

Za prvé je nutné znát svou individuální efektivní vzdálenost pro každou techniku. Za druhé je nutné rozpoznat možný dosah technik soupeře v závislosti na jeho velikosti, rychlosti či výbušnosti. Potom je potřebné upravit svou pozici tak, aby byla nejlepším možným kompromisem pro vykonání techniky a zároveň nám umožnila uniknutí před protivníkovou technikou (viz Poznej nejprve sám sebe, teprve potom toho druhého).

Pokud chceme zasáhnout protivníka (agresora) či na něj jinak silově působit (páka, hod atd.), tak se musíme dostat do vzdálenosti kdy i on na nás může silově působit. Tento problém řešíme pomocí načasování (timingu), jehož možnosti jsou popsány v kapitole Přizpůsobení v čase.

Pro efektivní práci se vzdáleností (Maai), musíme mít dobrý pohyb. Potřebujeme jak plynulý pohyb, tak rychlou změnu polohy. Nezbytné je samozřejmě i perfektní načasování vycházející z vycítění (feelingu), abychom bez zaváhání mohli využít jakékoli Kyo protivníka.

Příklad práce se vzdáleností

Pokud se pohybujeme mimo dosah protivníkovi útočné techniky, nezáleží na tom, jak je velký, silný. Když se budeme pohybovat na hranici jeho efektivní vzdálenosti, můžeme jej přinutit, aby se projevil útokem, nebo můžeme využít jeho váhání nebo strnulost. Při správném načasování, tj. když protivník nemůže efektivně použít svoji techniku (KYO), překonáme vzdálenost a zaútočíme.

Kdykoli nás chce protivník zasáhnout nebo chytit, musí zkrátit vzdálenost a zatímco se pohybuje vpřed a vytváří techniku, sám se dostává do stavu KYO.

Proto je důležité nehrnout se do útoku bezhlavě, snažíme se setrvat v bezpečné vzdálenosti. Pokud se vyskytne šance, zaútočíme, v opačném případě přinutíme protivníka zaútočit, čímž se sám uvádí do stavu KYO a to je naše šance. Princip šance spočívá v citu (cítění) vejít do soupeřova útoku ve správném čase, který je ovšem velmi krátký. Můžeme být úspěšní jen tehdy, pokud jsme schopni aplikovat principy Oji-waza.


 


Autor: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz

© Copyright 2019 ČUDK. Všechna práva vyhrazena.

Designed & Created by Vones.org

Loading