Úpadek cvičení Judo

Původní text mistra Jigoro Kano[31], ve kterém je možno vysledovat jeho nespokojenost s vývojem Judo a i to, že již nebyl schopen tento vývoj usměrnit. Vzhledem k terminologii (absenci principů Seiryoku-Zenyo a Jita-Kyoei), kterou v článku používá, lze odhadovat, že článek napsal již před rokem 1922 stejně jako předcházející článek Jundo Seisho, který se zabývá stejným problémem.

Principy Kodokanu v jeho začátcích

Rád bych využil příležitosti stručně vysvětlit více o Kodokan Dojo, zejména v období kolem roku 1887, když jsem dokončil svou formulaci Kodokan Judo.
Od samého začátku jsem dělil Judo na tři části:

  • rentai-ho,
  • shobu-ho
  • a shushin-ho.

Rentai-ho je Judo jako fyzické cvičení, zatímco shobu-ho je Judo jako bojové umění. Shushin-ho je kultivace moudrosti a ctnosti a studium a aplikace principů Judo v každodenním životě. Předpokládal jsem proto, že cvičenci budou rozvíjet svá těla ideálním způsobem, aby byli vynikající v zápasech, a také aby rozvinuli svoji moudrost a ctnost a žili duch Judo ve svých každodenních životech. Budeme-li Judo v prvé řadě považovat za fyzické cvičení, neměli bychom zapomenout na to, že naše tělo by nemělo být ztuhlé, ale uvolněné, rychlé a silné. Měli bychom být schopni se pohybovat správně s ohledem na nepředpokládané útoky oponenta. Také bychom neměli zapomenout v průběhu cvičení plně využít každé příležitosti, jak zlepšit naši moudrost a ctnost. To jsou ideální principy mého Judo. [31]

Když Kodokan začínal, sám jsem chodíval do dojo, učil studenty a snažil se je vést podle těchto principů. Přestože mě ne vždy následovali, protože jako učitel jsem byl ještě nezralý, základní duch byl stejný jako je dnes. Principy, které jsem hájil, a způsob, jakým jsem tenkrát učil, však byl mnohem blíže mému ideálu než to, co je obvykle dnes k vidění. [31]

Důvody úpadku cvičení

Existují dva důvody úpadku cvičeni. Jedním z nich je fakt, že jsme podporovali cvičence, aby se účastnili soutěží jako tsukinami (měsíční soutěže) a kohaku (červená a bílá), abychom posílili šíření Judo. Aby bylo možné soutěže pořádat, bylo nezbytné vytvořit zvláštní pravidla, podle kterých by bylo možné je posuzovat. Shinan (instruktor senior) není vždy k dispozici, aby mohl soudcovat. A i když jsem se já sám účastnil a přijal roli rozhodčího, bylo i pro mě důležité držet se sady jednoduchých pravidel. Jinak by ostatním nebylo jasné, kdo zvítězil a kdo prohrál. Navíc bylo důležité, když soudcoval někdo jiný než shihan, aby se držel pravidel, která nebyla komplikovaná a byla jasná. Jakmile bylo rozhodnuto soudcovat zápasy podle zvláštních pravidel, vyskytly se přirozeně další problémy, protože lidé se příliš zabývali pravidly, to bránilo v dosažení mého ideálu přirozeného pohybu. [31]
Druhým důvodem úpadku byl nedostatek kvalifikovaných instruktorů, kteří by mohli učit řádné randori, a to díky rapidnímu nárůstu zájemců o Judo. Kvůli tomuto nedostatku nebyla má původní metoda randori dostatečně uplatňována. Cvičenci už neměli příležitost řádně se jí naučit a v mnoha případech se prostě jen prali a měřili si silu. Nyní vidíme mnoho lidí, kterak cvičí randori způsobem, který je v rozporu s původní metodou.[31]

Jak opravit špatné vlivy

Protože převládá tento nesprávný způsob randori, musíme se snažit najít cestu, jak uchránit budoucnost Judo od tohoto špatného vlivu. Abychom uspěli, musíme nejdříve ze všeho identifikovat body, na které je potřeba se soustředit, ať už považujeme Judo za tělesnou výchovu nebo bojové umění.
Studujeme-li Judo jako tělocvik, nejlepší pozice přirozeně není taková, kdy máme krk vystrčený dopředu, nebo tělo ohnuté či toporné. Měli bychom stát přirozeně a uvolněně a být schopni nasměrovat energii volně a rychle do svého krku, paži, nohou a boků, když je potřeba, takže můžeme okamžitě reagovat harmonickými pohyby, tak jak je potřeba.[31]
Studujeme-li Judo jako bojové uměni, měli bychom být schopni pohybovat tělem volně, lehce a rychle, takže se můžeme vyhnout, kdykoliv oponent útočí kopem nebo úderem.[31]
Když cvičíme randori v Kodokanu, chytáme oponenta za rukávy nebo za klopy. To je ale způsob, který je nezbytný pouze u začátečníků, a jak se stáváme pokročilými, nemusíme jej nutně využívat. I když oponenta chytáme, měli bychom to dělat lehce, jinak nebudeme schopni rychlého vyhnutí.
Budete-li při cvičení Judo pamatovat na tyto body, můžete se vyvarovat špatných sklonů, které jsou dnes k vidění – například zbytečné používání síly nebo vzájemné napadání. Naše pozice by měla být podobná spíš boxerské než zápasnické. Zápasnici zaujímají předkloněný postoj, protože nemusejí být připraveni na údery. Když ale očekáváme atemi (úder) musíme zaujmout postoj jako boxer. V Judo nemusíme nezbytně udržovat vzdálenost mezi sebou a oponentem jako v boxu, protože můžeme vést nejen úder, ale můžeme i házet nebo provést protitechniku či protiúder. Přiblížíme se k oponentovi a snažíme se uchopit jej za oblečení, ruku nebo krk. V těchto případech musíme být připraveni na to, že provede úder nebo kop. Jak se tedy k oponentovi přiblížit? Když jej zatáhneme za jeho pravé zápěstí nebo rukáv, měli bychom se pohnout na jeho pravou stranu. Tím se vyhneme protiútoku, protože jeho pravá ruka není volná. Levá ruka, přestože je volná, nebezpečná není, protože je dostatečně daleko. Jeho levá noha není v pohodlné pozici, ze které by se dalo útočit, a pravá je příliš blízko na to, aby dokázala útočit správně. Na to musíme myslet, když se přibližujeme k oponentovi. Nemůžeme se [jen tak] k němu přiblížit. Jaký je tedy ten nejefektivnější způsob, jak cvičit randori? Došli jsme k závěru, že se musíme vrátit ke způsobu, kterým jsme to dělali, když Kodokan začínal.[31]

Studie o porozumění významu dvou hlavních zásad JUDO: SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI

Toshikazu YABUNE, Shuichi OKADA, Syunsuke YAMAZAKI, Kosuke NAGAKI, Tathuya DEGUCHI v roce 1997 publikovali výsledky svého výzkumu, který provedli u japonských univerzitních judistických týmů. Výzkumu se zúčastnilo 126 závodníků.
Cílem této studie bylo zkoumat představu mladých judistů o principu judo.

Výsledky byly následující:
1.  Správnou odpověď na otázku smyslu SEIRYOKU-ZENYO uvedlo 14 judistů.
2.  Správnou odpověď na otázku smyslu JITA-KYOEI neuvedl žádný.
3.  Správnou odpověď na vztah mezi SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI uvedlo 5 judistů.

Bylo by zajímavé realizovat tuto studii i u trenérů a rozhodčích, a to po celém světě. Když sledujete přenosy ze soutěží té nejvyšší úrovně, tak vidíte, že pravidla a způsob rozhodování je v rozporu s těmito principy. Jak říkával Vladimír Lorenz z Judo se stalo Godo.
Myšlenkami až kam zavedla Judo absence pochopení principů SEIRYOKU-ZENYO a JITA-KYOEI se autor zabývá v článku: Důsledky předání energie - Judo.
Zdroj: https://www.jstage.jst.go.jp/article/budo1968/30/2/30_9/_article/-char/en

 



Sazba textu: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz

© Copyright 2024 ČUDK. Všechna práva vyhrazena.

Designed & Created by Vones.org

Loading