Kumite

„Je třeba zdůraznit, že kumite neexistuje vedle kata, nýbrž pro kata. Karate by mělo být až do konce praktikováno s kata jako hlavní metodou a s kumite jako podpůrnou metodou.“ [4]
„Doporučuji položit důraz na trénink kata a trénovat kumite pouze sekundárně, aby se zabránilo soustředění na oblíbené techniky a zanedbávání ostatních.“ [4]
„Člověk by měl nejprve procvičovat kata a kihon a nakonec kumite, jakmile se člověk stane zručnějším, představí si situace, s nimiž by se člověk mohl setkat. Ty by měl neustále procvičovat, aby v nebezpečné situaci mohl uniknout bez zranění.“ [4]
„Skutečné Karate-do není něco, co lze snadno sdělit! Je obtížné ho vysvětlit, aniž by nedošlo ke skutečné demonstraci (provedení Todome-waza)! Karate-do nemůže být komercializováno nebo přizpůsobeno soutěži. Zde leží podstata karate-do, protože jej nelze realizovat pomocí ochranných prostředků nebo prostřednictvím konkurenčních zápasů. (Kumite není sport)“ [4]
„V karate od začátku byly holé ruce a nohy považovány za čepele, a mělo by se praktikovat s myšlenkou, že se při dotyku budou řezat, takže je třeba být obzvlášť opatrný!“ [4]
„Konečné vítězství nespočívá ve vítězství ani v porážce, ale v perfektních vlastnostech účastníků.“ [1]

„Gichin Funakoshi“

„(10. 11. 1868 - 26. 4. 1957)“


„Pokud člověk vyhraje, musí vyhrát v souladu s cestou a pokud prohraje, musí v souladu s cestou prohrát. Musíme vyvinout velké úsilí, abychom využili naše zdroje a zapojili je do praxe správně.“ [30]
„I když člověk prohraje, když jedná v souladu s Cestou, má to větší hodnotu, než když vyhraje tím, že Cestu opustí.“ [30]
„Skutečným účelem je zajistit, že když vznikne potřeba – i když nemůžeme vědět, kdy to bude – se nebudeme dopouštět hrubých chyb, které určují vítězství nebo porážku. To je důvod proč v zápasech není důležitá výhra nebo prohra, ale spíše závazek kultivovat naše skutečné schopnosti, abychom neprohráli, když půjde o zápas o život.“ [30]

„Jigoro Kano“

„(28. 10. 1860 - 4. 5. 1938)“

Základní otázky

Co je to kumite?

Je jedna z výukových forem (Kata, Bunkai, Kihon, Kumite, Iai) často označovaná anglickým termínem sparring. Správně studované kumite je však něco mnohem širšího a hlubšího, než jak se běžně sparring například v boxu chápe.

Účel?

Účel výuky kumite spočívá ve správném pochopení a prezentaci principů sebeobrany, zahrnující načasování, Maai (účinnou vzdálenost), Kyo soupeře, techniku a cíl, které mají vyústit v primární Todome-waza (konečná technika).

Formy kumite

Tuto metodickou řadu pro studium kumite v ČUDK vytvořil pan Aleš Róth. Obsahuje různé formy zápasů mezi dvěma studenty.

Kihon-ippon-kumite Shodan (bez kontaktu)

  • oba v Zenkutsu-dachi na místě ve vzdálenosti 3 m,
  • útoky: Gyaku-tsuki (1 x Jodan, 1 x Chudan, 1 x Gedan) Migi a Hidari,
  • obránce provádí Age-uke, Soto nebo Uchi-ude-uke a Gedan-barai s Gyaku-tsuki,
  • důraz je kladen na velkou práci těla a na správné načasování obranné techniky.

Kihon-ippon-kumite Nidan (v kontaktu)

  • oba v Zenkutsu-dachi na místě v kontaktní vzdálenosti pro Gyaku-tsuki (dermatologický kontakt),
  • útoky: Gyaku-tsuki (1 x Jodan, 1 x Chudan, 1 x Gedan) Migi a Hidari,
  • obránce provádí Age-uke, Soto nebo Uchi-ude-uke a Gedan-barai s Gyaku-tsuki,
  • důraz je kladen na velkou práci těla a na správné načasování obranné techniky.

Kihon-ippon-kumite Sandan (s Yori-ashi)

  • oba ve vzdálenosti na Yori-ashi s Gyaku-tsuki,
  • útočník v Kamae provádí Yori-ashi s Gyaku-tsuki (1 x Jodan, 1 x Chudan, 1 x Gedan) Migi a Hidari,
  • obránce v Zenkutsu-dachi na místě provádí Age-uke, Soto nebo Uchi-ude-uke a Gedan-barai s Gyaku-tsuki,
  • důraz je kladen na velkou práci těla, na správné načasování obranné techniky a na odpovídající vzdálenost pro protiútok.

U Kihon-ippon-kumite Shodan až Sandan je výchozí pozice pro Ate-uke-waza (ve fázi přípravy) v nápřahu pro studium dráhy bloků v maximálním rozsahu.

Kihon-ippon-kumite Yondan (oba v Kamae)

  • oba v Kamae vzdálenost odpovídá délce jednoho Yori-ashi
  • útočník v Kamae provádí Yori-ashi s Gyaku-tsuki (1 x Jodan, 1 x Chudan, 1 x Gedan) Migi a Hidari,
  • obránce na místě provádí bez nápřahu přímo z Kamae Age-uke, Soto nebo Uchi-ude-uke a Gedan-barai,
  • důraz je kladen na správnou vzdálenost, načasování technik bloků i protiútoku.

Jiyu-ippon-kumite Shodan

  • je dán útočník hlásící pásmo pro útok rukou nebo název kopu (u kopu nehlásí kam - pásmo),
  • vzdálenost odpovídá daným útočným technikám,
  • útočník útočí vždy 6x z toho 3x rukou a 3x nohou,
  • obránce řeší útoky principiálně Oji-waza,
  • důraz je kladen na správné provedení Oji-waza.

Jiyu-ippon-kumite Nidan

  • je dán útočník, nic nehlásí,
  • vzdálenost odpovídá pozici v Jiyu-kumite,
  • útočník útočí vždy 6x z toho 3x rukou a 3x nohou,
  • obránce řeší útoky principiálně v Oji-waza,
  • důraz je kladen na správné provedení Oji-waza.

Jiyu-ippon-kumite Sandan

  • role útočníka a obránce se mezi partnery po každé akci střídá,
  • vzdálenost odpovídá pozici v Jiyu-kumite,
  • obránce řeší útoky principiálně Oji-waza,
  • důraz je kladen na správné provedení Oji-waza.

Jiyu-kumite

  • role útočníka a obránce není dána,
  • karateka demonstrují pochopení Oji-waza a Shikake-waza bez omezení.

Na stránce se pracuje ...

Zakázané akce a techniky

A. Zakázaná místa vedení destruktivních technik (údery, kopy, seky)
a) Oči
b) Spodina lebeční
c) Páteř
d) Hrdlo
e) Genitálie
f) Kolena
g) Kotník

B. Nebezpečné hody
Nebezpečné hody, při kterých házející nemá plnou kontrolu nad provedením dané techniky, nebo nevede soupeře do bezpečné dopadové pozice jsou zakázané.

C. Povolená místa na těle při vedení destruktivních technik
Přední strana trupu a obličej vyjma očí. Přesto je útočník povinnen mít techniku pod kontrolou tak, aby nedošlo ke zranění obránce.

V ideovém souladu

Pokud se hlásíme k tradici a tuto tradici definujeme takto: „jedná se především o to, že vycházíme z poznatků mnoha předchozích generací, a to jak v oblasti technické, tak filosofické. Toto dědictví se snažíme dále rozvíjet, přičemž ale ctíme jeho původní účel!“
Z tohoto důvodu je na tomto místě potřebné připomenout názor mistra Gichina Funakoshi na cvičení Kumite. Obecně je známo, že s jeho cvičením nesouhlasil.

Nebyl to však jen názor mistra Gichina Funakoshi, Kenei Mabuni ve své knize Leere Hand [35] (Prázdná ruka) vypráví o svém otci Kenwu Mabuni (zakladateli Shito-Ryu) a Gichinu Funakoshi:
„Původně na Okinawě neexistovaly soutěže v karate, ani to, co se dnes nazývá Jiyu kumite. Za mého otce [Kenwa Mabuni] byla taková věc přísně zakázána. To platilo i pro mistra Funakoshi, který v tomto ohledu následoval své okinawanské učitele. Známý je incident na Tokijské univerzitě na konci 20. let 20. století. Klub karate tam navrhl formát „bojového karate“, ve kterém by účastníci nosili ochranné pomůcky. Mistr Funakoshi proti tomu protestoval a vyzval odpovědnou osobu, aby rezignovala.“

Dalším dokumentovaným případem je událost z roku 1927 kdy se tři starší studenti (Miki, Bo a Hirayama) rozhodli, že studium kata nestačí. Představili Jiyu-kumite (volný boj), vytvořili ochranný oděv a nosili masky z kendo, které chránily jejich tváře před tvrdými údery. Funakoshi slyšel o těchto zápasech a když je nemohl odradit přestal přicházet do Karate klubu v kasárnách Shichi Tokudo kde trénovali.

Je potřebné si uvědomit, jak chápal účel karate mistr Gichin Funakoshi, abychom se nedostávali do rozporu s filozofií jeho karate-do.
Mistr Funakoshi vyzdvihoval duchovní důvody studia Karate-do, upřednostňoval vnitřní bystrost nad brutální silou a technikou. Dle jeho učení by se cvičenci neměli spoléhat na samostatnou technickou stránku věci – údery, kopy, bloky atd ..., ale musí stejně tak pečovat o duchovní aspekty svého cvičení.
Jinými slovy, v první řadě je karate o budování charakteru. Funakoshi se snažil podporovat studenty, aby usilovaly o hlubší, více smysluplnější pochopení tohoto umění. Aby řešily problémy charakteru a duchovna, jakož i potřebu odvahy, poctivosti, vytrvalosti. Za nejdůležitější považoval pokoru.
Definoval: Kara znamená prázdný. Za prvé Kara symbolizuje, že toto umění sebeobrany nepoužívá zbraně, jen holé nohy a prázdné ruce. Dále, že se žáci karate-do směřují nejen ke zdokonalení jimi zvoleného umění po technické stránce, ale také směrem k vyprázdnění srdce a mysli ode všech přízemních přání, marnosti a negativních myšlenek plně v souladu s doporučením:
„Udržujte krb svých myšlenek čistý, tím založíte mír a budete šťastní!“

Tak se zkusme zamyslet, co mistru Funakoshi na Jiyu kumite vadilo, ve kterém by docházelo technikami úderů a kopů k plnému kontaktu a účastníci by z toho důvodu nosili ochranné pomůcky?

 



Autor: Milan HAŠKA | milan.haska@volny.cz

© Copyright 2020 ČUDK. Všechna práva vyhrazena.

Designed & Created by Vones.org

Loading