Gichin Funakoshi
(10. 11. 1868 - 26. 4. 1957)
26. dubna si připomínáme odchod do velkého prázdna muže z Okinawy, který kdysi řekl – hledat staré porozumět novému. Zprostředkoval světu poznání Karate-do, které dodnes fascinuje a spojuje lidi na všech kontinentech světa. V době kdy přinesl Karate-do do Japonska, svět japonských bojových umění si nesl známku ultra nacionalismu a na každé nepůvodní boj umění se dívali přes nos.
Funakohii překonal tyto předsudky a nakonec dosáhl formálního uznání okinawského Te, jako jednoho z japonských bojových umění.
Gichin Funakoshi byl vzdělaný pokorný muž a měl obrovské vědomosti o okinawském školském systému a dávno dříve než opustil Okinawu, věděl, že Karate není cíl, ale prostředek pro duševní zkušenost. Za těchto okolností bylo Karate povýšeno japonskými duchovními kruhy na umění.
Později v poválečném Japonsku, tento muž těžce nesl, jak jeho Karate upadává a stává se parodií pro masy bez ducha a to co označil v předešlém článku brněnský spisovatel tak trochu za kližku.
Přesto dnes, stejně jako dříve zůstává otázka Funakoshiho:
„Cesta – kdo po ní půjde přímo a správně?“
„Vzhlížím k modrému nebi“
(Martin Zivčák, Brno, srpen 1995)
