Střípky z Musashiho - Go Rin No Sho

V této části stránek bych se rád věnoval filosofii bojového umění. Naleznete zde odpovědi na řadu otázek, které dostávám na tréninku či prostřednictvím internetu. O pomoc jsem požádal mistra Musašiho, v jehož díle (GO RIN NO SHO) jsem nalezl odpověď i na otázky, které jsem si kladl sám.

Kdo to byl Šinmen Musaši?

Kenšin (šermíř), či kengo (velký šermíř), Šinmen Musaši No Kami Fudžiwara No Genšin, či jak je běžně známý, Mijamoto Musaši, se narodil ve vsi Mijamoto v provincii Mimasaka r.1584. Musaši je jméno oblasti jihozápadně od Tókja, a Titul “No Kami” znamená šlechtice z této oblasti, zatímco Fudžiwara je jméno víc než tisíc let staré šlechtické rodiny (Fudžiwarové v 10.století uchvátili prakticky veškerou moc ve státě; pak o ní zase přišli).

Byl jedním z nejlepších šermířů své doby.

V r.1643 se stáhl do ústraní, do jeskyně zvané Reigendo. Tam napsal Go Rin No Šo, adresované jeho žákovi Teruo Nobuyukimu (známému též pod jménem Teruo Magonojo) několik týdnů před smrtí 19.května 1645.

Jaká jsou tajemství v bojových umění?

Osvícení v zenu neznamená jen změnu v chování, ale především a hlavně uvědomění si povahy, podstaty obyčejného života. Konečným bodem je počátek; velkým výdobytkem je prostota.

Tajné učení školy Itto ryu, Kiriotoši, je první technika z několika set. Učí Ai uči – tj., tnout soupeře zároveň s tím, jak on tne tebe. To je to konečné, poslední “načasování”..zbavení se hněvu, zlosti. Znamená to nakládat se soupeřem jako s čestným hostem. Znamená též vzdát se života nebo odhodit strach.

První technika je poslední technikou, začátečník a mistr si počínají stejně. Vědění tak opsalo celý kruh.

Není tajného učení či umění vše závisí od pochopení a procvičení cesty studentem .

Doplňující informace k této otázce získáte v historii Karate do v části Reimyo – Tode.

Co je dvojí cestou válečníka?

Jsou různé Cesty. Je Cesta spásy zákonem Buddhy, Cesta Konfuciova, řídící Cestu učení, a Cesta léčení (doktora), básnická Cesta Waka, Cesta čaje, Cesta lukostřelby, a (cesty) mnoha dalších umění a dovedností. Každý provozuje to, k čemu cítí sklon.

Říká se, že válečníkova Cesta je dvojitá Cesta pera a meče, a válečník by měl ochutnat obě z nich. A i když člověk nemá (k tomu) žádnou přirozenou schopnost, může být válečníkem, upře-li se s vytrvalostí k oběma (těmto) složkám Cesty. Obecně řečeno, Cestou válečníka je rezolutní přijetí smrti.

Student bojových umění by se neměl soustředit pouze na zvládnutí principů technik boje, ale měl by studovat filosofii cesty (BUSHIDO), i v civilním studiu je nutné se snažit o dosažení co nejhlubších znalostí (cesta pera) – v dnešní době se nejedná jen o kaligrafii.

Cesta je ve všem

Cesta válečníka nezahrnuje jiné Cesty, jako je Konfuciánství, Buddhismus, určité tradice, umělecké počiny a tanec. Ale i když tyto (Cesty) nejsou součástí (mé) Cesty, znáš-li dobře Cestu, uvidíš ji ve všem.

Co je cestou válečníka?

e jen několik mužů, kteří mohou rychle odpovědět na otázku “Co je Cestou válečníka?” Ti ostatní odpovědět nemohou, protože to neví ve svých srdcích.

Z toho vidíme, že nesledují Cestu válečníka. Cestou válečníka je míněna smrt.

To znamená zvolit si smrt všude tam, kde je volba mezi životem a smrtí. (Bušido) neznamená nic jiného než toto. Znamená to vidět skrz věci, být pevně rozhodnutý.

Přísloví jako: “Umřít bez uskutečnění svého záměru znamená umřít zbytečně”, pochází ze slabého Bušida z Kjóta a Osaky. Tito lidé jsou nerozhodní v tom, když jde o to, zda se držet svého originálního plánu, jsou-li vystaveni volbě život-smrt.

Každý člověk chce žít. Jejich teoretizování však stále nespouští z mysli možnost zůstat žít (neuskutečnil-li jsem svůj záměr). Říkají, že (starý názor): “Muž, který nadále žije, poté, co mu nevyšel jeho záměr”, je bezcitná definice. Říkají, že umřít, protože jsem neuspěl, znamená umřít zbytečně – to je (jejich) šílený názor.

Umřít, protože jsem neuspěl, není nic ostudného. Je to ta nejdůležitější věc v Cestě válečníka. Udržujíc si správného ducha od rána do noci, jsa navyklý na ideu smrti, a rozhodnutý ve věci smrti, a považujíc se za mrtvého, stávajíc se tak jedním s Cestou válečníka, identifikujíc se tak s ní, můžeš prožít život bez možnosti neúspěchu a (můžeš) vykonávat svůj úřad správně”.

Je vhodné studovat jen jednu cestu?

Ve strategii musíš znát i Cesty jiných škol, a proto v této knize Větru píši i o odlišných tradicích strategie.

Bez znalosti Cest jiných škol je obtížné pochopit podstatu mé školy Iči. Abys dosáhl pravé Cesty strategie, jako válečník musíš řádně studovat i jiná bojová umění a ani v nejmenším se neodchýlit z Cesty válečníka. S duchem usazeným shromažďuj praxi den po dni, hodinu po hodině.

Poznej podstatu (Cesty) a (to) s upřímností, přímostí jako základem a s pravým duchem jako (s) Cestou. Provozuj (užívej) strategii zeširoka, správně a otevřeně. A pak se dostaneš k tomu, že začneš přemýšlet o věcech v širším smyslu, a, berouc prázdnotu jako Cestu, uvidíš Cestu jako prázdnotu.

V prázdnotě je dobro, ne zlo. Moudrost existuje, princip existuje, Cesta existuje, duch je nicota. Pravou Cestou šermu mečem je umění, dovednost porazit nepřítele v boji, a nic víc než to. Nabudeš-li a přilneš-li k moudrosti mé strategie, nebudeš nikdy pochybovat o tom, že zvítězíš.

Uvažování o mnoha způsobech setnutí nepřítele je omylem. Začneme tím, že zabíjet není Cestou lidstva. Zabíjení je stejné pro lidi, kteří něco vědí o boji, i pro ty, kdo o něm neví nic. Je stejným pro ženy i děti, a neexistuje (tedy) mnoho různých metod. Můžeme mluvit o různých taktikách jako je probodnout či sklát, ale o dalších už mluvit nelze (další už nejsou).

Čtyři přísahy studenta bojových umění

„Chceš-li se do něčeho pustit, dřív, než začneš, fixuj svou pozornost na Čtyři přísahy a nech sobectví za sebou. Tak nemůžeš neuspět.“

Čtyři přísahy jsou:

  • Vždy ber v ohled, a měj v úctě, Cestu Válečníka
  • Buď užitečný svému pánovi.
  • Respektuj rodiče.
  • Překroč lásku a hoře: existuj pro dobro člověka.

Čtyři cesty

Jsou čtyři Cesty, jimiž lidé jdou životem: jako gentlemani, rolníci, řemeslníci a obchodníci.

Cesta rolníka. Používajíc zemědělské nástroje, vidí, očima sledujícíma střídání ročních dob, přechod jara v podzim.

Druhou (Cestou) je Cesta obchodníka. Výrobce vína získává své ingredience a dává je dohromady, aby pak měl z čeho žít. Cestou obchodníka je vždy žít tak, aby nabýval zisk.

Za třetí – gentleman – válečník, nosící výzbroj (zbraně své Cesty. Cestou válečníka je zvládnout účinnost a výhody jeho zbraní. Jestliže gentleman nemá rád strategii, nebude umět ocenit prospěch, užitek, výhodu zbroje; nemá tedy v ní (strategii) mít zálibu?

Čtvrtou je Cesta řemeslníka. Cestou tesaře je stát se výkonným v užívání svých nástrojů, nejdřív aby šikovně a správně rozměřil své plány, a potom aby podle těchto plánů zhotovil své dílo. Tak jde životem. To jsou čtyři Cesty gentlemana, rolníka, řemeslníka a obchodníka.

Čas a načasování

Načasování je důležité v tanci a hudbě, protože ty mají rytmus jedině, je-li načasování dobré. Načasování a rytmus jsou obsaženy i ve vojenských uměních, střelbě z luku a muškety, a při jízdě na koni. Načasování je ve všech dovednostech a schopnostech.

Načasování je i v Prázdnotě.

Tři metody jak předejít nepřítele

První metodou je předejít ho (svým) útokem. To se nazývá Ken No Sen („otevřít ho“, „načnout ho“). Druhou metodou je předejít ho, když on zaútočí. To je zváno Tai No Sen (počkat na iniciativu). Třetí metodou je, když oba, ty i nepřítel, zaútočíte současně. To je Ta Tai No Sen („doprovodit ho a předejít ho“).

V současné terminologii se používá termínů v OJI – WAZA techniky odpovědi:
KAKE – NO - SEN – před fyzickým pohybem, v myšlence soupeře na útok,
TAI – NO - SEN – v počátku fyzického pohybu,
GO - NO – SEN - Po startu soupeřova útoku, po začátku fyzického pohybu.

Zásady studia cesty

Cvičíš-li se denně, ve dne v noci ve strategii školy Iči, tvůj duch se přirozeně rozšíří. Takto se strategie bitev i strategie boje muže proti muži rozšíří ve světě. Poprvé jsou obě spolu zachyceny v těchto pěti knihách. Toto je Cesta pro muže, kteří se chtějí učit mou strategii:

  • Neuvažuj, nemysli nepoctivě.
  • Cesta je ve (stálém) tréninku.
  • Seznam se pořádně s každým uměním.
  • Poznej Cesty všech profesí.
  • Rozlišuj mezi ziskem a ztrátou ve světských věcech.
  • Rozvíjej intuitivní posuzování všeho a porozumění všemu.
  • Vnímej (ony) věci, které nemohou být viděny.
  • Věnuj pozornost i maličkostem.
  • Nedělej nic, co je neužitečné (co nemá význam).

Postoj

Zaujmi postoj s hlavou vztyčenou, avšak nehledící vzhůru, ani nesehnutou, ani nenahnutou na tu či onu stranu. Tvé čelo a prostor mezi tvýma očima by měli být prosty vrásek. Nenech oči koulet ani jim nedovol mrkat, ale lehce je přivři. S rysy obličeje uklidněnými, drž linii nosu přímo vpřed, s pocitem lehce se rozšiřujících nozder. Linii zad drž rovně; vlož ráznost do své „ofiny“ (vlasů nad čelem), a stejně tak dolů, od ramen skrze celé tělo. Povol ramena,a, aniž by půlky zadku trčely ven, vlož sílu do nohou od kolen po špičky prstů. Zpevni podbřišek, aby ses neohýbal v bocích. Vetkni meč-společníka do svého pásu u břicha tak, aby nebyl volný – to se nazývá „vetknutím“.

Pohled

Ve strategii je důležité vidět vzdálené věci jakoby byly blízké, a zaujmout distancovaný pohled (pohled z dálky) na věci blízké. Uhlaď dvojnásobného ducha srdce a mysli, vyostři dvojnásobný upřený pohled percepce a zraku. Jestliže tvůj duch není ani v nejmenším zastřen, jsou-li mraky zmatku úplně pryč, tam je pravá prázdnota. V mé strategii držím ducha a tělo rovnou, přímo, a způsobuji, že nepřítel se musí kroutit a všelijak ohýbat. Nezbytnou podstatou je zvítězit tím, že (za)útočím na nepřítele když jeho duch klesá. Toto řádně prostuduj.

Je důležitá zbraň?

Je možné vyhrát bez meče. Je též možné třímat dlouhý meč, a (přece) nevyhrát. Různé metody nelze vypsat. Intensivně cvič.

© Copyright 2024 ČUDK. Všechna práva vyhrazena.

Designed & Created by Vones.org

Loading