V karate se nedělá první pohyb

空手に先手なし
Karate ni sente nashi.

Na každou věc v karate můžeme pohlížet z různých úhlů pohledu. Pro správné studium karate je tento postup nevyhnutelný. Je potřebné si uvědomit, že i mistr Funakoshi tento postup uplatňoval. Byl vychováván jako samuraj privilegovaného stavu shizoku, měl filozofické i obecné vzdělání a od dětství se rozvíjel v bojových uměních. Proto prvním pohledem na druhé pravidlo: „V karate se nedělá první pohyb“ je právě pohled filosofický.

Funakoshi chápal Karate jako umění sebeobrany, svým žákům demonstroval tento princip na kata. Říkával: „Podívejte se na kata, které Vás učím. Začínají Uke-waza, to je zhmotněním tohoto pravidla a vyzdvižení důležitosti jeho plného pochopení! Aplikace tohoto pravidla vede k naplnění Kara, k zbavení se agresivity, rozmělnění ega, k očištění duše od negativních myšlenek, což je ve svém důsledku předpokladem pro Váš dušení a duchovní vývoj“.

„Meč nesmí být nikdy lehkomyslně tasen“ byl nejdůležitější princip chování v každodenním životě samuraje. To byla podstata pro čestného muže, snesoucího věci až na samotnou hranici svých schopností před převzetím iniciativy. Pouze po dosažení bodu, kdy situace nemohla být déle tolerována, byl meč tasen. To byl základ učení Japonského bushido (Cesta válečníka).

V karate, ruce a nohy mohou být také smrtící jako ostří meče. Tudíž, tento princip „v karate se nedělá první pohyb“ je rozšíření základního samurajského principu, že se člověk musí vyhnout lehkomyslnosti použití zbraně. To podtrhuje absolutní nutnost trpělivosti a shovívavosti.

Tuto zásadu uplatňoval také mistr Yasutsune Itosu, který učil:
Když se to stane nutností, člověk by neměl litovat ztráty něčího života v zájmu pána či rodičů a měl by být schopen odvážně obětovat i život svůj pro společné dobro. Ale karate učí, že pravý smysl této činnosti není v boji či zabíjení. Proto, v případě že jsi obtěžován násilníkem nebo napaden agresivním výtržníkem, měl by ses pokusit vyhnout použití konečného (smrtelného) úderu. Musíš se snažit vyhnout zranění od jiných a zároveň se snažit chránit život druhých. Dokonce i v nouzi se člověk musí snažit zabránit ve střetu použít techniku Todome. Tuto zásadu dodržovali i opravdu vyspělí mistři meče, kteří k tnutí protivníka používali zadní hřbet meče spíš než ostří. Je stěžejní poskytnout protivníkovi čas, ke zvážení nebo politování svého činu, aby jeho duše nemusela do záhrobí předčasně, aby stejné problémy nemusela řešit i v další inkarnaci.

Na druhou stranu, když jsou okolnosti mimo Tvou kontrolu, kdy situaci nelze odvrátit, musíš odpovídat na agresi z celého srdce a bez obav o život nebo o končetinu. Nech zazářit bojové hrdinství a prezentuj své nejlepší schopnosti. Toto je ryzí duch budo. Ale je to pouze tehdy, když jsi tváří tvář situaci jinak neřešitelné. Je to v nejhorším případě, kdy boj je nevyhnutelný, je správné převzít iniciativu, dokud není dosaženo vítězství.

Dalším úhlem pohledu na druhé pravidlo: „V karate se nedělá první pohyb“ je pohled taktický. Funakoshi byl znalý principů boje a dobře věděl, že v průběhu každého pohybu jsme v KYO. Na boj lze nahlížet právě jako na střídání dvou základních stavů (KYO a JITSU).
KYO je neschopnost adekvátně reagovat na vnější podněty v boji. Je to nepřipravenost nebo nepropojenost těla a ducha. Fyzické KYO je např. v pohybu, tj. během techniky, v přesunu, při ztrátě rovnováhy, při nádechu, mrknutí, při zranění, při úrazu či nemoci, ve spánku a tak dále. JITSU je opakem KYO, je to stav kdy jsme schopni provést konečnou techniku (TODOME).

PomníkČlověk znalý principů se v boji snaží nedostat do vlastního KYO a přitom se snaží využít KYO soupeře - agresora. Z toho důvodu nedělá první pohyb, ale využívá technik Oji-waza a snaží se vstoupit do KYO soupeře buď:

  • v čase rozhodnutí agresora Kake-no-sen (čas reakce na mentální pohyb agresora),
  • v čase začátku pohybu těla agresora Tai-no-sen,
  • po čase začátku fyzického pohybu agresora, v čase rozvoje konkrétní útočné techniky Go-no-sen.


Více o práci s KYO a JITSU autor pojedná v kapitole principy, v podkapitole JU.
Někdy časem …
Důležitost tohoto pravidla Gichin Funakoshi často zdůrazňoval a tak jej nechali vytesat i na jeho památník v Kamakuře v chrámu Engaku-ji, jeho stoupenci z Shotokai. Tento pomník byl postaven více jak 11 let po jeho smrti 1. prosince 1968.

© Copyright 2017 ČUDK. Všechna práva vyhrazena.

Designed & Created by Vones.org

Loading